Reklama
 
Blog | Filip Fremund

Hloupý Honzák (Radkin)

Nejprve několik snadno ověřitelných informací. Podle současné právní úpravy platí:

  • V České republice mohou dítě adoptovat manželské páry
  • V České republice mohou dítě adoptovat heterosexuální jednotlivci
  • V České republice mohou dítě adoptovat homosexuální jednotlivci
  • V České republice nemohou dítě adoptovat registrovaní partneři

Právo tedy nijak nepředpokládá, že homosexuálové nejsou schopni poskytnout dítěti láskyplnou péči.

Jaké má stávající situace důsledky pro homosexuální páry, které by chtěly adoptovat dítě? Nemohou vstoupit do registrovaného partnerství a minimálně do adopce musí „žít na hromádce“. Pokud již žijí v registrovaném partnerství, mají prostě smůlu. Registrované partnerství je takový paskvil, že jim brání v adopci.

Pan Honzák ve svém blogu[1] argumentuje následovně: „Nicméně jsem důsledně proti možnosti adopce, protože to otevírá dveře nesmírně špinavému kšeftu, a to kšeftu s dětmi. Stačí ty prasárny s třetím IVF čtyřicetileté ženě, která po skončené kariéře se rozhodla, že chce „mít“ dítě! Stačí nečisté obchody se surogátními matkami. Dítě není komodita, kterou mohu pořídit na trhu, dítě je společným plodem lásky založené rodiny. A rodina se nám nebezpečně rozpadá.

Tedy: „prasárny s třetím IVF“, v kontextu uvedeném pane Honzákem, provozují zejména heterosexuální ženy. Není mi jasné, jak to souvisí s homosexuály a rozpadem rodiny.

Dále: „nečisté obchody se surogátními matkami“ jsou jistě etickým problémem. V typických případech surogátní mateřství využívají bezdětné heterosexuální páry. Teoreticky by samozřejmě mohly surogátní mateřství použít i homosexuální jednotlivci a homosexuální pár, ale problém surogátního mateřství nespočívá v sexuální orientaci aktérů. Z čistě utilitaristického hlediska může surogátní manželství podpořit rodinu ohroženou bezdětností. Jako to souvisí s rozpadem rodiny, netuším. Jak to souvisí s homosexuály, netuším.

Adopce jako „špinavý kšeft s dětmi“? Má pan Honzák nějaké spolehlivé informace, že by problematické adopce nějak souvisely s homosexuálními páry? Není to tak, že je využívají (opět) především bezdětné heterosexuální páry? Má tato kriminální aktivita nějakou souvislost se sexuální orientací adoptujícího jednotlivce či páru?

Pan Honzák nám v podstatě nastínil představu, že vstupem do manželství by se dosud „normální“ homosexuální jednotlivci, kteří mohou adoptovat děti jako stejně jako heterosexuálové, mohli stát rodinu ohrožujícími monstry.

Mimochodem, jak mohou jakékoli aktivity homosexuálů ohrožovat naši „vzornou“ heterosexuální rodinu? Jaký vliv by mělo mít manželství homosexuálů na rozvodovost heterosexuálních párů, na nevstupování (či opožděné vstupování) do heterosexuálních manželství, na počty nemanželských dětí, apod.?

Pane Honzáku, i kdyby cokoli z toho, co naznačujete ve svém textu, nějak souviselo s homosexualitou, manželství homosexuálů s možností adopce bude mít z Vaší velmi pokřivené perspektivy jediný důsledek: sníží motivaci „prasárnám a kšeftům“.

Jistě, pokud chcete chránit výraz „manželství“ podobně „šofar“ ve Vašem textu, má to legislativně-právní řešení: registrované partnerství osob stejného pohlaví může být postaveno na roveň (mít stejná práva a povinnosti) manželství. K tomu není potřeba textů, jako je ten Váš. Cokoli méně bude stavět homosexuální páry do méněcenného postavení, z hlediska adopcí dětí dokonce do horšího postavení než mají neregistrovaní homosexuálové.

Pane Honzáku, Váš text postrádá argumenty a logiku, z toho pohledu je hloupý.

Co je mnohem horší, Váš text spojuje homosexuální páry na základě nepodložených smyšlenek s domnělými „prasárnami a kšefty“, které povedou k „rozpadu rodiny“ (nebraňte se tím, že v textu to není uvedeno takto explicitně, sám moc dobře víte, že samotné uvedení v kontextu je plně dostačující). To není jen hloupé, to je mimořádně podlé.

Pane Honzáku, svým textem jste se neocitl na šikmé ploše, Vy volně padáte ze srázu. Ani se mi nechce uvádět Vaše homofobní „soukmenovce“.

Možná zvažte kandidaturu do Senátu, tam se takových lékařů, kteří se díky svému věku cítí být nad vědou, nad právem a nad všemi ostatními, vyskytuje povícero.

 

 

[1] https://blog.aktualne.cz/blogy/radkin-honzak.php?itemid=43707

Reklama