Reklama
 
Blog | Filip Fremund

Poznámka k ženskému fotbalu

„Jak můžou ženy hrát fotbal? Je to proti lidské přirozenosti. Nemůžete přece dělat věci proti Boží vůli,“ pravil George Becali, kontroverzní majitel nejslavnějšího rumunského fotbalového klubu FCSB, (dříve Steaua Bukurešť). A dodal: „Měly by hrát házenou, volejbal nebo basketbal, ale ne tyhle agresivní sporty“.[1]

Tento zbožný muž patrně nalezl v Bibli dosud nenalezené přikázání, něco ve smyslu „Jen genderově správnou nohou do míče kopati budeš“ a též patrně nikdy neviděl ženskou házenou, to by ji totiž zcela jistě nezařadil mezi neagresivní sporty.

Ale my v zemi Ivánka a jeho kamarádů[2] jsme zvyklí na jiné kalibry.

Už antické olympijské hry byl přístupny pouze mužům, a to pouze řeckým občanům, a měli i ryze válečnické disciplíny.[3]  Moderní pětiboj byl z počátku výsadou důstojníků a vojáků z povolání.[4] Část sportů tedy vznikla z bojových, tedy výlučně mužských disciplín. Jiné sporty vznikly jako kratochvíle, a mohli bychom historicky zkoumat, z jakých důvodů si mohli dovolit a chtěli krátit dlouhou chvíli převážně muži, a proč se k nim ženy mohly připojit až v posledních dekádách.

Je zřejmé, že je ženský fotbal, stejně jako většina ženských protějšků mužských sportů, pomalejší, méně dynamický, zatím i méně takticky vyspělý. Shlédl jsem však několik zápasů nedávno proběhlého mistrovství světa žen ve fotbalu a musím připustit, že některé zápasy mne bavili více než třeba česká fotbalová liga, kde týmy často nejsou schopny zahrát 3 kloudné přihrávky za sebou.

Nicméně, proč mě ženský fotbal bavil a proč vlastně vznikl tento blog. Uvědomil jsem si,

  • že jsem neviděl žádný bezohledný faul
  • že jsem neviděl žádné simulování
  • že faulující hráčka sice někdy diskutovala s rozhodčí, ale neběhala za ní jako zuřivý pitbull
  • že soupeřky pomáhaly na nohy faulované hráčce nejen, když potřebovaly co nejrychleji hrát, protože prohrávaly
  • že volné kopy byly zpravidla zahrávány z místa přestupku
  • že auty byly zpravidla vhazovány z místa, kde míč opustil hřiště, nikoli 20 metrů od tohoto místa
  • že probíhalo-li posouzení situace systémem VAR (videorozhodčí), hráčky klidně čekaly, někdy využili pauzu k taktické nebo motivační poradě, a neběhaly za rozhodčí s nepříčetným výrazem a nešermovaly rukama naznačujíce „to já nic, to všechno ona, to nebyl (nebo byl) ofsajd, to nebyl (nebo byl) faul“
  • že dokonce žádná hráčka nekousla soupeřku (Luis Suárez to dokázal dokonce již třikrát[5]) ani ji nenašeptávala něco urážlivého, aby ji vyprovokovala k nepředloženosti[6]

Ano, bavil jsem nejen hrou, ale i „rytířským“ vedením boje nejlepších fotbalistek světa a srovnával to se scénkami na prakticky souběžně hraném mužském mistrovství Jižní Ameriky (Copa America).

Jo, a také si děvčata po vstřelení gólu, patrně vědoma automatického udělení žluté karty, nesvlékala k oslavě gólového úspěchu dresy…

 

[1] https://sport.aktualne.cz/fotbal/zensky-fotbal-je-to-proti-lidske-prirozenosti-sef-steauy-se/r~545f435a9e2511e9b5e8ac1f6b220ee8/

[2] https://cs.wikipedia.org/wiki/Iv%C3%A1nku,_kamar%C3%A1de,_m%C5%AF%C5%BEe%C5%A1_mluvit%3F

[3] https://cs.wikipedia.org/wiki/Antick%C3%A9_olympijsk%C3%A9_hry#%C3%9A%C4%8Dastn%C3%ADci_her

[4] https://cs.wikipedia.org/wiki/Modern%C3%AD_p%C4%9Btiboj

[5] https://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-ms-2014/207749/kanibaluv-hattrick-suarez-pokousal-soupere-uz-potreti.html

[6] https://www.idnes.cz/fotbal/reprezentace/materazzi-priznal-co-rekl-zidanovi.A060905_143732_fot_reprez_no

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama